září 2019 »
PÚSČPSN
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30
« říjen 2019 »
PÚSČPSN
123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031
« listopad 2019 »
PÚSČPSN
123
45678910
11121314151617
18192021222324
252627282930
« prosinec 2019 »
PÚSČPSN
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031
« leden 2020 »
PÚSČPSN
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031
« únor 2020 »
PÚSČPSN
12
3456789
10111213141516
17181920212223
242526272829
« březen 2020 »
PÚSČPSN
1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031
« duben 2020 »
PÚSČPSN
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930
« květen 2020 »
PÚSČPSN
123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031
« červen 2020 »
PÚSČPSN
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930
« červenec 2020 »
PÚSČPSN
12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031
« srpen 2020
PÚSČPSN
12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31

Něžná noc

Jan Sahara Hedl a Blanka Šrůmová zaplnili Husovku až po střechu. Zahráli a ženy odcházely rozechvělé a muži rozdivočelí. A taková je Něžná noc! Zde to uvidíte na fotkách

 

Beata Hlavenková & Oskat Török

Spojení Beaty Hlavenkové a Oskara Töröka je opravdu šťastné. Konstelace klávesy, trubka, bicí a zpěv není s výjimkou free jazzu právě obvyklé a když do toho zazní verše Bohuslava Reynka, výsledek je okouzlující. Zde je k vidění několik obrázků

 

Kalandr a Revival Band

Kalandrův Revival ze sebe opět vydal to nejlepší (ostatně jako vždy), za což sklidil od zaplněného sálu nekončící ovace. Ovace tak velké, že musel čtyřikrát přidávat. Nakonec musel zakročit hostující zpěvák Vlasta Lepík, který ve Waitsově písničce Time sdělil posluchačům, že všechno má svůj čas. Tedy i tento koncert, sezóna 2018-19 a odchod domů. Diváci tedy nakonec odešli, protože dobře vědí, že se spolu uvidíme zas po prázdninách v září. A my se na to moc těšíme. Tak, pěkné léto! Zde je několik fotek

 

Ty Syčáci

Čtvrteční večerní potlach na osadě Husovka se fakt vydařil. Přijeli kamarádi z Brna, vytáhli kytary i banjo, hodně se hrálo, zpívalo i tlachalo. Potom kluci ty nejlepší kusy nahraný na CD s ameryckym názvem The Tramp nabídli kamarádům a ty si jich pár koupili a taky nějaký cancáky. A pak už zapadlo slunko a ztichnul les a kluci už museli zpátky do Brna a my se těšíme, že zas brzy přijedou. Tady sou obrázky z kroniky

 

Lewis Creaven Band (UK)

Lewis Creaven dokáže bavit publikum naplno celý večer. Ať už svojí roztomilou češtinou, hlavně však bravurní hrou na kytartu opepřenou akrobatickými prvky (hra zuby, za hlavou, za zády), sympatickým projevem a skvělou muzikou. Tou je zemitý, hutný bluesrock, postavený na virtuózní sólové kytaře. Česká rytmika nezůstala kvalitou pozadu a tak z toho byl skvělý hudební večer. Zde je to na fotkách

 

MarZ (duo)

MarZ účinkuje v různě početném obsazení. Někdy ve třech, jindy v pěti, nebo také ve dvou jako v Husovce. Přesto jsme mohli slyšet pestrou paletu hudebních nástrojů. Kromě kytar také bicí, basu, pozoun, nebo ukulele. Především ale podmanivé písně v převážně mollových tóninách s osobitými texty a neotřelými aranžemi. Takže vzkaz pochybovačům - cesta na MarZ má smysl. Zde najdete fotografie

 

Květy

Brněnská kapela Květy předvedla to nejlepší, co je možno v tomto žánru slyšet. Písničky s kvalitními texty, originální aranže bez zbytečných efektů a plné nasazení. Celé hlediště dokázala postavit na nohy. Však také diváci odcházeli nadmíru spokojeni. Zde je to na fotkách

 

Luboš Pospíšil Trio

Luboš Pospíšil nestárne, ale zraje jako víno. Především jeho hlas. Spoluhráči Ondřej Fencl a Michal Hnátek jsou pro jeho Trio velkým přínosem, komorní aranžmá písničkám moc sluší a příjemně se poslouchají. Zde je pár obrázků

 

Abraxas

V Husovce se po delší době opět tančilo. A není divu - rytmika Abraxasu šlape bezchybně a Slávkovi Jandovi to hraje a zpívá stále jako zamlada. Pěkný večer plný kvalitní rockové klasiky. Tady je několik fotek

 

Phil Shoenfelt & David Babka

Phil Shoenfelt s Davidem Babkou se báječně doplňují. Philův podmanivý zpěv s ponurou, ale krásnou melodikou dokresluje David Babka bravurní hrou na sólovou (a vlastně i doprovodnou) kytaru, kterou dokáže zastoupit celou jejich kapelou Southern Cross. Diváci odcházeli okouzleni. Zde je to na fotkách

 

Dorota Barová Trio

Dorota Barová se v rozmezí 4 týdnů vrátila do Husovky podruhé a pokaždé s trochu jinou muzikou. Tentokrát nadchla diváky křehkou průzračnou hudbou a  krásně zpívanými texty a básněmi převážně polských autorů. Zde je několik fotografií

 

Poutníci

Poutníci přijeli do Husovky představit svoje chystané, už 16. album. A jelikož neošidili ani milovníky starých osvědčených hitovek, odcházeli domů spokojeni všichni. Zde je několik fotografií

 

Matt Long Trio (GB)

Tomu, co předvedl Matt Long se svým triem v Husovce, jsme v mládí říkávali "pořádnej nářez". Prostě  bluesovej barák, našlapanej od sklepa až po střechu úžasnou autentickou muzikou. Matt je úchvatný zpěvák a zpívat umí i jeho sólová kytara, jejíž tóny se vznáší a kudrnatí nad rytmickým spodkem, který tvoří basa a bicí. Nehraje si na hvězdu, protože nemusí - on jí prostě je! Zde je to vše na fotkách

 

Katarzia (SOLO)

Slovenská písničkářka Katarína, alias Katarzia zaujala diváky v Husovce netradičním pojetím hudby a autentickou výpovědí svých textů. Za pozornost stálo i její zhudebnění básně Václava Hraběte, kde se s češtinou poprala rozhodně lépe, než český premiér. Zde jsou obrázky z koncertu

 

Jamie Marshall & Amplified Acoustic Band

Jamie Marshall proměnil tentokrát svůj loňský úspěch v triumf. A Amplified Acoustic Band dokázal, že je rovnocenným partnerem a ne jen doprovodnou kapelou. Basistka Svatka Štěpánková za Jamiem v ničem nezaostává a tvoří s ním dokonalé duo. Že to, věrni svému jménu, umí i bez mikrofonů a elektrických hejblat, dokázali publiku během večera hned dvakrát. Zde je to na fotkách

 

Tellemarkk

Tellemarkk zaujal publikum v Husovce snad vším - nevšedním nástrojovým obsazením (cello, basklarinet, perkuse, trombón), využitím eletronických efektů, civilním a bezprostředním vystupováním bez hvězdných manýr, samozřejmě skvělou uvolněnou muzikou. A na závěr dokonce trojnásobným telemarkem! Zde je to vše na fotkách

 

Majerovy brzdové tabulky

Od Petra Linharta jsme zvyklí, že nás na svých albech a koncertech vždy provede zašlými osudy a krajinami starých Sudet. Ale s Majerovkami máte šanci procestovat tímto způsobem celou republiku. A nad podmanivými tóny se při tom vznáší tajuplný opar starých přízračných legend. Původní členové kapely obnovili starou spolupráci teprve nedávno a tak si na své přišli především pamětníci a znalci starých kusů. Jistě se ale mohou těšit i na nové. Zde najdete obrázky

 

Honza Hrubý „70“

Oslava sedmdesátin Honzy Hrubého v Husovce proběhla tím nejlepším způsobem - pořádnou porcí skvělé muziky. Převážně irské lidovky zpestřila i hudba z luhů bulharských a českých.Shoda personálních náhod tomu chtěla, že se na scéně sešel vlastně Kukulín a přeplněný sál se náramně bavil. Zde najdete fotky

 

Xavier Baumaxa

Na Xaviera Baumaxu se do Husovky nahrnulo tolik diváků, že vzala za své i naše pořadatelská místa. Koncert jsem tudíž slyšel na chodbě přes dveře a nemohu o něm nic trefného napsat. Ale soudě dle hurónských projevů publika byl úspěch famózní. A tak to má být. Ale pár fotek jsem udělat stihl

 

CHUŤ & Loudky

Byl to příjemný hudební večer. Nejprve hráli a zpívali Plzeňáci (Chuť) a přestože inzerovali pop-rock, předvedli pěkně nadupané a zvučné funky, které nenechalo publikum chladným. Následující kapele Loudky nejsou texty rozhodně lhostejné a dává si na nich skutečně záležet, což je přístup, který mám rád. A jelikož jsou přes své mládí protřelými hudebníky, bylo co poslouchat a ani křest jejich premiérového alba nebyl jen planým rituálem. Přeju jim dlouhou a plodnou budoucnost. Zde jsou obě kapely na fotkách

 

Peter Lipa & AMC Trio

Slovenský jazzový zpěvák Peter Lipa dostál své roli hlavní hvězdy podzimního programu beze zbytku. Zcela zaplněný sál uhranul svým famózním zpěvem i civilním projevem. AMC Trio se představilo nejen jako doprovodná kapela, ale i jako soubor svělých individualit, kde každý dostal svůj prostor a možnost předvést svoje instumentální schopnosti. A jelikož do sebe vše skěve zapadlo, odcházeli diváci nadšeni. Zde je několik obrázků.

 

BLUETET Bluegrass Band

Bluetet vnesl do předvánočního chaosu trochu westernové romantiky. Vůně stájí a prérie nahradila na chvíli purpuru a punč. Pro tu chvíli to byla příjemná změna. Zde je několik fotografií

 

Extempore - Velkoměsto

Byl to koncert, který se nesmazatelně vryje do paměti a kde si uznání zaslouží nejenom účinkující hudebníci, ale i diváci a vlastně všichni zúčastnění. V ulicích totiž panovaly tak extrémní klimatické podmínky, že na chodnících i ulicích bylo možno hrát hokej a vykolejil by i autobus. Vypravit se po nich za kulturou vyžadovalo notnou dávku kuráže, odvahy a lásky k hudbě. Extempore však podali tak sthující výkon, že si nezaslouží, abychom zde mluvili o počasí. Zde je to na fotkách

 

Jazz Advent 2018

Ačkoli letošní advent kalendářně ještě nenastal, u nás v Husovce už ano. Zasloužili se o to pan Jindřich Volf a jeho svěřenci Vocal Band Quartet a Henry Volf Trio. Díky jejich vokálnímu a instrumentálnímu umu zavoněl v sále punč a zazářil vánoční stromek. A k tomu všemu ještě spousta jazzu a spirituálů. Zde je to na fotkách

 

Zajíc Company - Turné Vzpoura mozků (& Shoe Cut)

Tolik ušáků pohromadě ještě v Husovce asi nebylo. Dokonce i za mixážním pultem! Prostě vzpoura mozků je vzpoura mozků. A jelikož to vše podpořili ještě Shoe Cut, bylo toho večera v Husovce pěkně veselo. Zde je to na fotkách.

 

Country Legends

Country Legends připravili publiku v Husovce vlastně takovou country hitparádu. Sypali z rukávu jeden šlágr za druhým. A jelikož bylo vše dotvořeno i originálními anglickými texty, mělo představení i mírně edukativní charakter. Zde je několik fotek

 

Zrní

Kapela zrní zaplnila Husovku až po střechu a diváky odměnila skvělým vystoupením, světelnou show, novými písničkami i gejzíry energie. Báječný večer jak má být. Zde je několik obrázků.

 

Horana a syn (Hmlisto)

Vše se mění, vše je v neustálém pohybu a tak není divu, že když člověk 2 roky nevidí zpěvačku Horanu s jejími syny, dočká se mnoha změn a novinek. V tomto rodinném bandu už neúčinkuje nejmladší syn a hráč na buben dob Štefanko, starší syn Janko si zkrátil vlasy asi o 0,5 metru a celé se to už nejmenuje Horana a syn, ale Hmlisto. Sama Horana poněkud zklidnila a zjemnila svůj projev, což stvrdila na svém novém CD. Zde jsou k vidění obrázky

 

Sefardské písně (Velmi malý komorní orchestr Varvary Divišové)

Není snad lepšího vhledu do historie a mentality národa, než poslechnout si jeho lidové písně. Písně sefardských židů jsou plné bolesti, smutku, svérázného namlouvání i exotické romantiky. Tím jsou vlastně podobné i těm našim, ale přesto tak jiné...  Skvělá hudební adaptace Pavla Žemličky i slovní doprovod Honzy Anděla. Zde jsou k vidění fotky

 

Milan Krajíc Band featuring Michael Lutzeier

Vystoupení dvou skvělých saxofonistů se zpěvačkou Petrou Brabencovou bylo opravdovým hudebním zážitkem. O tom, že hudba spojuje národy, bylo už napsáno mnoho. Dnes v Husovce se to potvrdilo. Zde je několik fotek

 

Vanua2

Jedním slovem by se hudba Vanua2 dala charakterizovat jako pohodová. Přesto však hudebně nadupaná a instrumentálně precizní. Písničky se většinou nesou v rytmu reggae, občas blues, ke slyšední byla i jedna "blueeffectovka". Yannick Tevi není jen exotickou ozdůbkou - se svým monumentálním hlasem tvoří neodmyslitelnou nosnou páteř souboru. Zde jsou k vidění fotky

 

Vladivojna La Chia & 4Trio

Pozoruhodné bylo, že 4Trio Vladivojny La Chia zařadilo do svého nástrojového rejstříku i theremin. To je elektronický hudební nástroj, který vynalezl roku 1920 ruský fyzik Lev Sergejevič Těrmen a u nás ho proslavil v 70. letech minulého století plastik Jiří Kába Kabeš. Dlužno dodat, že i hráčka 4Tria ho ovládala virtuózně. A pokud máte pocit, že jste v životě slyšeli už všechno, tak českou státní hymnu hranou na humra s doprovodem thereminu určitě ne. Jimi Hendrixovi v hudebním nebi možná zazvonilo v uších. Zde je několik fotek

 

The Plastic People of the Universe

Slyšel jsem Plastiky poprvé od jejich generačního rozpolcení a musím říct, že jejich plastičtější frakce byla pro mě příjemným překvapením. Sólová kytara i aranže se zjednodušily a posunuly sound kapely více do 70. let a do období bondyovek. Zpěv zbyl na Pepu s Vráťou. Pepa pečlivě artikuluje a Vráťa dodává veršům sílu. Dobré to bylo. Zde jsou Plastici na fotkách

 

Fish Flesh Field & Henry Dollar & BBP

Klub Paderewski zažil undergroundový svátek. Na jeho scéně vystoupilo jedno z nejpozoruhodnějších hudebních těles posledních let - orchestr BBP. Představil svoje poslední a skvělé album "Je čas". Jako hosta si ho přizvali populární karlovarští FFF&HD, kteří ukázali svou novou tvář - bez excentrického zpěváka a s druhým bubeníkem, Zdeňkem Konopáskem. Výsledkem je uvolněný freerock, který je rozhodně krokem dopředu. Zde je několik fotografií

 

Folhinha band & ARU (Ecuador / ČR)

Jsou zpěváci a kapely, se kterými se báječně cestuje. Například Yvonne Sánchez, nebo Los Quemados vás v mžiku přenesou do Jižní Ameriky. Zpěvačka Andrea Ruilova Barzola váz vezme až na ekvátor, tedy rovník. Zkrátka do Ekvádoru. A když k tomu parta českých muzikantů přidá užasnou hudbu nabitou latinskými rytmy, je z toho velkolepý zážitek. Kdo si to nechal ujít, může litovat. Zde je to vše na fotkách

 

Chris Bergson (USA)

Sympatický a bezprostřední Američan Chris Bergson dostál své pověsti bluesmana světového jména a nadchl zaplněnou Husovku. Dokázal se oprostit od zaběhnutých bluesových šablon a zaujal netradičními harmoniemi a postupy. Na závěr nabídl dokonce Jimiho Hendrixe. Nakonec proč ne - vždyť sestava na scéně byla nástrojově totožná s The Experience. Zde je několik fotografií

 

Vladimír Merta & Ondřej Fencl

Na koncerty Vladimíra Merty chodím už rovných 40 let a přiznám se, že jsem dosud netušil, že Merta hraje na saxofon. A to dokonce s takovou vervou a virtuozitou, že kdybych zavřel oči, uvěřil bych, že slyším Třešňákova Kormana. Nehledě na momentální Mertův respirační hendikep. Bylo to pro mě velmi příjemné překvapení, stejně jako vlastní písničky Ondřeje Fencla. Zde jsou oba na fotkách

 

Mucha

Brněnská Mucha odstartovala novou sezónu Klubu Paderewski ve velkém stylu. Razantně, nekompromisně, hlasitě i vtipně. A to vše za hurónského řevu zaplněného sálu. Lepší začátek jsme si nemohli přát. Zde jsou fotky

 

Irena Budweiserová & Jakub Racek

Před Irenou Budweiserovou stojí několik nových životních rolí. Stala se tchýní a v dohledné době bude i babičkou. Snad i proto prosakují do jejích promluv témata stáří. To je však zcela zbytečné. Energie má na rozdávání a její nový spoluhráč Jakub Racek jí otevírá širší možnosti vyjádření. Nejen že je skvělým doprovodným hráčem, ale také zpívá. Na play list tedy přibyla i dueta. Zde je několik fotografií

 

Luboš Andršt & Energit

Když vstoupí na scénu Luboš Andršt a Guma Kulhánek, je to stejné, jako když na zelený pažit vběhne FC Barcelona. A podle toho vypadá i hudba - kytarová sóla propletená basovými linkami vytváří neopakovatelné bluesové ornamenty - hudební tik-taka. Hodně se vzpomínalo na Vláďu Padrůňka, ale víc s láskou, než se smutkem, vždyť Guma Kulhánek je víc než rovnocennou náhradou. Krásný bluesový večer v Husovce si můžete prohlédnout na fotkách.

 

P.E.D.O.P.A.T.

Hudba PEDOPATu byla pro publikum rozhodně překvapením. Zdeňka Vřešťála mají lidé zařazeného zkrátka úplně jinam. Tato partička z mládí mu teď pomáhá splnit dávný rockový sen a uspokojit jeho žánrové alter ego. Pro mě však byla největším zjištěním informace o letité repertoárové (a snad i personální) posloupnosti se skupinou Krausberry. Ostatně - na písničkách i jejich veselých textech to bylo znát. Tady najdete fotky z koncertu

 

Sefardské písně (Velmi malý komorní orchestr Varvary Divišové)

Díky Sefarským písním Velmi malého komorního orchestru Varvary Divišové ožila v Husovce po delší době opět tzv. "malá scéna". Očekávali jsme totiž ménší diváckou návštěvu a toto očekávání ještě podpořily bouřlivé klimatické podmínky. Hlediště se však zaplnilo vrchovatě a diváci mohli slyšet nejen cizokrajnou hudbu v exotických harmoniích, ale díky zasvěcenému průvodnímu slovu Honzy Anděla i skutečné lidské příběhy, více než 500 let staré. Tady najdete pár fotek

 

Kalandr a revival band - Neformální večírek

Myslím, že žádná jiná kapela by nedokázala to, co Kalandr a Revival Band - odehrát v Husovce v jediné sezóně 3 koncerty a to vždy před zcela zaplněným hledištěm. A v tom závěrečném to dotáhnout ještě ke 3 přídavkům. Toto byl smysluplný comeback! Zde je pár fotek

 

Ivan Hlas Trio

Písničky Ivana Hlase mě vždy dostanou do příjemně smutné, nostalgické nálady. Stojí mi za to přetrpět těch pár v médiích stokrát odrhnutých hitovek a jsem ve svém živlu. A virtuózní Norbi Kovács s Olinem Nejezchlebou je skvěle dotvářejí. Jen jejich komické vložky mi příliš nesedí. Jelikož ale mají u publika úspěch, jde nejspíš o můj osobní problém. Moje humorové repceptory zřejmě pracují na jiné frekvenci. Zde si můžete prohlédnout fotky

 

Stroy – Jarní Tour & Wild Roots

The Wild Roots jsem viděl naposledy před pár lety ve finále Hitparády KVRM a musím uznat, že od té doby ušli velký kus cesty. Jejich hudba získala na melodičnosti, aniž by se zpronevěřili svému žánru. No a pak už nastoupili Stroy, dostáli své výborné pověsti a byli nepřeslechnutelní, Tady najdete obrázky

 

II. Mezinárodní den jazzu v Karlových Varech

Netušil jsem, že původcem myšlenky Mezinárodního dne jazzu je hrdina mého mládí Herbie Hancock. O to jsem raději, že jsem se mohl na průběhu tohoto koncertu, byť jen minimálně, podílet. Skutečným mezinárodním dnem je 30. duben, ale pořadatelé se chtěli vyhnout kolizi s čarodějnicemi a proto se hrálo o den dříve. Kolizi s prodlouženým víkendem, ozdobeným slunečným počasím, se však vyhnout nešlo. Přesto byla divácká účast důstojná a koncert perfektní. Zde jsou k vidění obrázky

 

KV OPEN MIC

Pěvecké svěřenkyně (a svěřenec) Lucie Víškové si v Husovce vyzkoušely, že sál s živým publikem, kapelou a reflektory je trochu jiné kakao, než školní učebna. Dlužno dodat, že všichni obstáli se ctí. Večer měl do jisté míry charakter rodičovského sdružení, čímž ale kvalita produkce nijak neutrpěla, naopak, žánrové spektrum Klubu Paderewski se opět rozšířilo. Zde jsou všichni na obrázcích

 

Paul Batto Duo (Slovinsko)

Paul Batto je taková zvláštní národnostní hříčka. Svoje bluesové písničky hraje a zpívá, jako kdyby právě přijel z Chicaga (ostatně i tak vypadá), češtinu mrská tak, že by se od něj mohl klidně učit i český tzv. "premiér" a přitom je to Slovinec. A jeho virtuózní spoluhráč Ondřej Kříž je zářným příkladem toho, že hudba spojuje národy. Zde si prohlédněte několik fotografií

 

Top Dream Company

Top Dream Company měli ten večer velmi tvrdou konkurenci v KV Aréně, kde karlovarská Energie úspěšně usílila o návrat do extraligy. V konkurenci ale obstáli -  nebylo sice vyprodáno, odehráli však skvělý koncert ve výborné atmosféře. Sympatické bylo, že v dnešní době plné dohadů kolem ochrany osobních údajů, vyhlásili boj anonymitě a během každé písničky byli téměř všichni jmenovitě představeni publiku. Zde je několik fotografií

 

Vince Agwada Blues Band (USA/CZ)

Vince Agwada se hned po pár skladbách suveréně zařadil do pantheonu bluesových hvězd, které v této sezóně defilují v našem Klubu Paderewski. Nechci mluvit přímo o podobnosti, ale když jsem slyšel jeho barvu hlasu a virtuózní kytaru, několikrát jsem si vzpomněl na Jimiho Hendrixe. Myslím, že nejde o názor subjektivní - potvrdil ho nadšený řev zaplněného sálu i slova uznání kluků z Bernard Blues Bandu, kteří obsadili první řadu. Zde je Vince na fotkách

 

Jaroslav Hutka

Vzpomínám si, jak jsem v roce 1991 v karlovarském KASSu poprosil Jaroslava Hutku, aby mi zahrál Sokrata. Překvapil mě otázkou: "Myslíš si, že ta písnička má v dnešní době ještě nějakou platnost?" Tuším, že jsem tehdy neuměl smysluplně odpovědět. Soudím ale, že každá písnička má svou vlastní kvalitu a je třeba ji chápat v kontextu, ve kterém vznikla a i když ten kontext pomine, kvalita písničky zůstává. Včera, když Jarda zahrál "Tady domov mám", tedy písničku, která mi byla v 70. letech oporou a společenským kompasem, uvědomil jsem si mrazivý fakt, že ta písnička má stejnou váhu a platnost i v dnešní pološílené době. Zde jsou fotky

 

Will Wilde & Bladderstones

Britský bluesman Will Wilde si ke svému českému turné vybral famózní spoluhráče v podobě kapely The Bladderstones. Sám je skvělým hráčem na foukačku a sólovou kytaru. Jeho krásný, plný a skvěle intonující vokál (zvlášť v nízkých polohách) mi silně připomněl Nicko Christiansena z holandských Livin´ Blues. A když se tato čtveřice skvělých bluesmanů pustila do hraní, byla náhle Husovka plná muziky až po strop. Obzvláště, když se Will Wilde pustil do kytarového dialogu s Tomášem Frolíkem. Zde je k nahlédnutí několik fotek

 

Nezmaři - Speciální koncert ke 40. výročí založení Nezmarů

Když se slaví výročí, Nezmaři vědí, co se sluší a patří. Celý koncert začal prezidentským projevem a pokračoval písničkovou retrospektivou, doplněnou videoprojekcí. Pamětníci si tedy mohli zavzpomínat a nepolíbení se poučit. A spokojeni odcházeli ti i oni. Zde je k vidění několik fotografií

 

Oldáš (Oldřich Kaiser & Dáša Vokatá)

Oldáš neusnul na vavřínech a přestal být Magorovým memoriálem. Dáša s Oldou rozšířili repertoár a sylšet jsme mohli skvělé provedení Krylovy Karavany mraků nebo Skalákovu Tesilovou verbež, která byla příjemným osvěžením. Vzhledem k vývoji politické situace a volbám do parlamentních výborů bych doporučil napříště i Červený vejložky, ale to samozřejmě záleží na Oldáši. Každopádně je jejich prodikce výborným zážitkem. Zde je několik fotografií

 

Thom Artway & Band

Když jsem byl upozorněn, že většinu publika tvoří mladé blondýny, přehlédl jsem hlediště a zjistil, že je to skutečně tak a já jsem jedna z mála výjimek potvrzujících pravidlo. Jelikož však kytara měla tu správnou barvu a rytmus i harmonie byli magicky podmanivé, našlo se dost potěchy i pro mužské uši. Zde najdete několik fotografií

 

Eva Turnová & Vráťa Brabenec – Čtení z Turnových hájů

Ač se to na první pohled nezdá, Eva Turnová a Vráťa Brabenec mají mnoho společného. Oba jsou muzikanty píšícími novinové sloupky, oba jsou nebo byli "plastickými lidmi", oba mají velký smysl pro humor - lhostejno zda vyrůstá z absurdit současnosti nebo z vezeňských cel totalitního režimu. A oba mají po dnešním večeru mnoho nových příznivců, pokud se tedy někdo z diváků seznámil s jejich produkcí poprvé. Zde je pár obrázků

 

Budoár staré dámy (Budoár staré dámy & Marek Borský)

Brněnská kapela, která umí to, co já v dnešní době dokážu už jen těžko pochopit - v tradičním nástrojovém obsazení být noví, originální a neotřelí, chytit to zase z trochu jiného konce. Diváci se skvěle bavili a muzikanti si získali jejich sympatie i svojí skromností a bezprostředností. Zde je to na obrázcích

 

Marek Borský (Budoár staré dámy & Marek Borský)

Marek Borský přijal nevděčnou roli předskokana slavnějšího bandu a vypořádal se s ní na jedničku. Zahrál nové písničky a dokázal zaujmout a potěšit nejen přítomné diváky, ale i členy kapely, která vystoupila po něm. Zde je Marek na fotkách

 

Yvonne Sánchez Trio

Bylo skutečnou duševní očistou vidět, jak navzdory dnešním xenofobním náladám, rozdmýchávaným laciným populismem, dokázala polsko-kubánská zpěvačka s německým občanstvím za doprovodu českého pianisty a mexického kytaristy, skvěle bavit zcela zaplněný nadšený sál. Co k tomu dodat? Snad třeba - Stop chmurným náladám. Tento klub je náš!. Zde najdete několik fotek

 

Bluesberry

Folkové (a samozřejmě i bluesové) zpěváky lze rozdělit do dvou kategorií - jedni zpívají vsedě a druzí vestoje. Petar Introvič se během večera dokázal zařadit do obou kategorií. Jeho tělesná schránka totiž v posledních dnech a týdnech prochází generální opravou a to je stav, kdy žádná poloha není trvale bezbolestná. Introvič však není žádná bábovka a dokáže i tyto trampoty obrátit v humor. Celý večer byl proto příjemný, veselý a plný potlesku a přídavků. Zde je pár obrázků

 

Vladimír Mišík & Etc... & Jamie Marshall (GB)

Všechno je jednou poprvé. To platí tentokrát o beznadějně vyprodaném sále v Husovce i přes úpravu hlediště "k stání". Předskokan Jamie Marshall nejprve diváky uhranul procítěností svého bluesového projevu a Vladimír Mišík s Etc... následně doslova nadchnul. Mišík tentokrát odzpíval celý set sám a Etc... podali snad životní výkon. Není divu, že závěrečné ovace nebraly konce. Zde je několik obrázků

 

Jan Burian – Antidepresivní povolební večírek

Ideová podstata uvedená v názvu večera se Janu Burianovi zdařila. Ačkoli se autor žhavým tématům dnešní doby nijak nevyhýbal, předestřel je s nadhledem a humorem. Diváci depresi nepropadli a odcházeli rozjaření. Ještě že máme písničkáře! Zde jsou fotky

 

Zdeněk Slába & Karel Polomis – Dva v jednom VERNISÁŽ

Povolebnímu koncertu Jana Buriana předcházela vernisáž Dva v jednom autorů Zdeňka Sláby a Karla Polomise. Zahájilo jí loketské vokální sdružení Loktet a po nezbytných proslovech už přišlo na řadu to, co k vernisážím nezbytně náleží - víno, chipsy, konverzace a legrace. Zde je několik obrázků

 

Kalandr a revival band - Neformální rozloučení se starým rokem

Populární Kalandr a Revival Band zaplnil v předposlední den roku 2017 Husovku víc, než postačuje kapacita hlediště. Šlo však o večírek neformální a tak diváci byli veselí, neformální, ohleduplní a tolerantní. Se starým rokem se naše divadlo nemohlo rozloučit lépe. Zde jsou obrázky

 

O (té)

Úvodem večera zaujalo diváky pěvecké Po-Po Trio doprovázené Karlem Šimandlem a pak už všichni obdivovali pozoruhodnou scénickou kompozici "O (té)" v podání taneční skupiny při karlovarské ZUŠ v choreografii Petry Blau a režijním vedením Hany Frankové Hniličkové. Klub Paderewski tím poněkud vybočil ze své tradiční žánrové linie a chybu tím rozhodně neudělal. Zde jsou obrázky

 

Jazz Advent

Po delší době se v Husovce sešli karlovarští jazzmani a to je vždy svátek. A navíc bylo co slavit - nadcházející Advent a také udělení letošní Ceny barona Schonecka Ladislavu Gerendášovi. A když závěrem zapěli všichni Narodil se Kristuspán, mohlo se jít domů v povznesené náladě. Zde je to na obrázcích

 

Bex Marshall Blues Band

Kdybyste tuhle paní potkali někde v marketu a místo klobouku měla třeba igelitku, v životě by vás nenapadlo, že je to velká bluesrocková star minimálně evropského formátu. Vybavena hlasem k nerozeznání od Janis Joplin válí kytarová sóla s absolutní samozřejmostí, bez zbytečných manýr, gest a laciných efektů. V závěru dokonce jednu "Joplinku" posluchačům nabídla a stačilo zavřít oči a byli jste rázem třeba ve Woodstocku. Zde je několik obrázků

 

Neřež

Kapela Neřež má za sebou tak dlouhou a bohatou historii a košatý repertoár, že dokáže být neotřelá a originální, i když právě nepřiveze nové CD, nebo speciální program. A jelikož umí vše dochutit příjemným humorem, je jasné, že produkce končí nadšenými ovacemi. Zde najdete obrázky

 

Will Johns Trio

Při koncertu Will Johnse jsem si vzpomněl, jak někdy v roce 1988 vyprodala kapela, která si tuším říkala Jess, velký sál Thermalu, protože spatřit tehdy na tuzemské scéně britskou rockovou skupinu bylo zcela raritní. Dnes si jen tak synovec Erica Claptona přijede do Husovky, předvede takovou bluesrockovou jízdu, že všem přítomným lezou oči z důlků, prodá všechna CD a pak zas klidně zmizí do noci. Kdyby jen pro tohle, stála ta revoluce za to. Zde uvidíte fotky

 

Bardolino

Podtitul tohoto koncertu zněl "Cesta kolem světa za 80 minut" a dlužno říct, že se splnil do puntíku. Startovalo se ze Strážnice, pokračovalo přes Bretaň, Dublin, sefardské Španělsko, severní i jižní Ameriku až do Indie a Číny. A představení některých méně známých hudebních nástrojů ještě podtrhlo edukativní charakter celé produkce. Bylo to virtuózní a skvělé. Zde najdete obrázky

 

Vasilův Rubáš

Miluju kapely, zpěváky a umělce, kteří se nikomu nepodobají, nikoho nenapodobují a nezapadají do žádné škatulky. A to je přesně Vasilův Rubáš. Dva nenápadní kluci s bubínkem, kytarou a harmonikou rozjeli hned od počátku show plnou výborné muziky, hry se slovy a humoru, který snad vzdáleně připomíná humor Baumaxův, je ale nesrovnatelně laskavější. A to, že na přidavek přizvali na scénu zvukaře a manažera, nemá opravdu obdoby. Zde je to na fotkách

 

Prasečinky Tour (Helemese & Záviš)

Plzeňští Helemese se rozhodli oslavit v Husovce 10. narozky a pokřtít nové album. Za tím účelem si jako kmotra pozvali knížete pornofolku Záviše a vypravili celý autobus bizarního, jakoby silvestrovského, mnohdy okostýmovaného, přiopilého publika.To zařídilo, že nešlo ani tak o koncert, jako spíše o to, čemu bratři Slováci říkají velice pěkně "žúr". Závišovy písně vůbec neposlouchali, ale vždy je odměnili hurónským řevem. Pak si zaskotačili při Helemese a odjeli opět autobusem. Zde je to celé na fotkách

 

Zrní

Čím více roste popularita Zrní a počet jeho fanoušků, rozrůstá se i technické a personální zázemí kapely. Odposledně se jejich pódiová prezentace rozšířila o působivý světelný park. Tím se ale jejich vystoupení nestalo navoněnou efektní show, ale uchovalo si i nadále klubovou autentičnost. Zde najdete pár fotek

 

AG Flek

AG Flek přivezli zasněné písničky podkreslené skvělou sólovou kytarou a mnohovrstevnatými vokály, jaké jsou v tomto žánru už jen zřídka ke slyšení. A protože do hlediště přišlo znalé, vyspělé a početné publikum, byl z toho moc příjemný večer. Tady najdete pár obrázků

 

Miroslav Paleček - Ježkárny

Byl jsem zvědav na proklamovanou osobitost, se kterou Miroslav Paleček pojímá Ježkovy písničky. Nabízí je v podstatě v podobném balení, jako Jaroslav Hutka moravské lidovky, tedy civilně, střídmě, se španělkou. Výsledek je velmi působivý. Palečkovou novou inspirací jsou básně Jaroslava Seiferta a vzhledem k malé ochutnávce, kterou dnes nabídl, soudím, že se máme na co těšit. Zde je pár obrázků

 

Veteráni studené války & Blahobeat

Husovka zažila skvělý rockový večer. Diváky nadchli jak osvědčení sokolovští Blahobeat, tak i hlavní hvězda večera Veteráni studené války. Jejich frontman si však v úvodu vystoupení zcela zbytečně opucoval svoje ego o členy Klubu Paderewski i karlovarský magistrát vylhaným a unfair tvrzením, že jejich kapela má zakázané Karlovy Vary i hraní v našem klubu. Nejspíš nutně potřeboval vrátit nepřítele. Tak třeba příště přijedou s jasnější hlavou. Zde je několik obrázků

 

Lenka Dusilová

Nestává se opravdu často, aby diváci při nerockovém koncertě zaplavili hlediště Husovky tak, že ani maximální počet přidaných židlí nestačí. Lenka Dusilová takové pozdvižení způsobila a diváci, kteří celý večer soustředěně poslouchali, ji nechtěli pustit z jeviště. Ale ve chvíli, kdy se s Lenkou rozloučila struna G, přišel čas, aby se rozloučili všichni. Tak zase příště. Zde je několik obrázků

 

Garáž

Osud se rozhodl mrštit tomuto koncertu klacky pod nohy už od počátku. U Lubence vyfrézoval asfalt, čímž vytvořil hodinovou kolonu vozidel, ve které uvízla nejenom kapela, ale i klubový osvětlovač. Vše se tedy pak odehrávalo zpožděně a poněkud improvizovaně. Rockové publikum je však velkorysé a nějaká půlhodina sem nebo tam ho nemůže rozházet. Zvlášť, když ho Garáž rozhodně nezklamala. Paradoxní však bylo, že ačkoli titul "pražský Lou Reed" je přisuzován Tonymu Ducháčkovi, jedinou reedovku Sweet Jane zapěl Honza Macháček. Zde je pár fotek

 

Ty Syčáci

Brněnští Ty Syčáci nikdy nezklamou. Přivezli humor, invenci, fantazii, bigbít a dobrou pohodu. A pak zmizeli do tmy. Vlastně do Brna. Zde je pár obrázků

 

Stehlík + Gerendáš = STEGER – Vernisáž kresleného humoru s hudbou

Kdo nebyl v neděli v Husovce, může litovat. Jedlo se, pilo, hodovalo, ke slyšení byla výborná muzika a k vidění bezvadný kreslený humor. Bylo milo a veselo a my jsme zas po delší době litovali, že nemáme nafukovací divadlo. Výstava bude v Husovce k vidění do konce letošního roku. Zde je pár obrázků z vernisáže

 

Kalandr a revival band - Neformální večírek

Populární kapela Kalandr a Revival Band se po několika dlouhých letech vrátila na scénu a jako formu svého comebacku zvolila "neformální večírek". To bylo lišácké řešení, neboť veškeré chyby tím byly předem omluveny. Dlužno však dodat, že k téměř žádným nedošlo - naopak, k vidění byly věci nevídané. Třeba Vlasta Lepík v roli zpěváka ve Waitsově písničce Time. A až se Radek Svoboda doučí text Měšťáckého blues, bude moci býti příští večírek už normálně formální. Zde jsou obrázky

 

Marush

Marush, tedy kapela, která byla pro mnohé velkým tajemstvím, neboť nemá ani vlastní webovky,  nastoupila na scénu v klasickém nástrojovém obsazení školních besídek, tzn. 4 španělky. Jako krédo si stanovila nehrát písničky mladší než 40 let. Když Ondřej Hejma oprášil svůj hanspaulský zpěvníček a Oskar Petr největší hity Marsyas, přidali písně Animals, Boba Dylana, Karla Kryla a dalších, bylo jasné, že vstup do nové sezóny se nám náramně podařil. Zde je pár obrázků

 

Echt!

Koncert Echtu byl předznamenán dvěma smutnými okolnostmi. Předně šlo o poslední pořad Klubu Paderewski v této sezóně a navíc v úvodu koncertu oznámil forntman Karel Malík úmrtí sochaře Olbrama Zoubka. Připočtete-li k tomu Malíkovy texty, které opravdu nejsou veselým pohledem do šťastné budoucnosti, bylo jasné, že je zaděláno na hodně "hořký pití". Že z toho byl nakonec krásný večer, lze přičíst, skvělému publiku, nasazení celé kapely, Malíkovu upřímnému zpěvu, dravému ságu i sametovému cellu Tomáše Schilly. Klub Paderewski se s vámi těší na viděnou v nové sezóně. Zde najdete fotky Echtu

 

Jana Koubková – A tak si jdu…

Myslím, že Janě Koubkové se podařil husarský kousek. Přestože se celý život věnuje vokálnímu jazzu, otevřela novým CD A tak si jdu... zcela nový inspirační soudek. Písně z něj jsou laděny více do blues, daleko vězší důraz je kladen na text a jazzový scat je spíše jen žánrově dokresluje. A zmiňovat se zde o tom, že si k tomu přizvala famózní muzikanty, by bylo jen příslovečným nošením dříví do Athén. Zde je několik obrázků

 

Čankišou

Zpočátku se diváci do sálu trousili jen neochotně a tak to chvilku vypadalo na přesilovku. Pak ale vyslyšeli volání lidu Čanki, a zaplnili hlediště i tančení parket. Každý tančil deseti nohama a tleskal deseti rukama a to i přesto, že lid čanki je jen jednonohý. Nakonec z toho všeho byla úžasná čanki show. Zde jsou příslušníci lidu čanki na fotkách

 

Mucha

Osud vložil do cesty tomuto koncertu mnoho překážek. Cesta z Brna do Varů se pro kapelu ukázala zarúbanější, než je běžné, což zapříčinilo zpoždění. To se ještě znásobilo nechutí Nikoliny novopečené ratolesti jít včas do hajan, a tak se publikum dočkalo napružené hudby s více než hodinovým zpožděním. Jelikož jsou ale mladí Varáci trpěliví a tolernatní, probíhal večer v atmosféře vzájemného přátelství a porozumění. A často i nadšení. Zde je pár fotek

 

Studio mladých – Eduard by to tak chtěl

Bylo to zřejmě naposledy, co mohlo karlovarské publikum spatřit svoje oblíbené Studio mladých. Jeho protagonisté totiž plánují umělecký rozchod a aby měli diváci čas setřít všechny slzy, přidali umělci po dramatu Eduard by to tak chtěl ještě několik písniček ze svých předchozích her. Zahálet však nehodlají, plánují nové umělecké aktivity, na které se i my pochopitleně už teď těšíme. Zde je několik posledních fotografií Studia mladých

 

Mário Bihári a Bachtale Apsa

Na koncert dorazilo zasvěcené, natěšené a rozdováděné publikum a o dobrou atmosféru bylo tak postaráno. Někteří tančili v poloze v sedě, ti kurážnější i v poloze vertikální. Mário Bihári kromě svých schopností hudebních prokázal i velký smysl pro příjemný a jemný humor. Zde je několik obrázků

 

Poutníci

Poutníci si několikrát posteskli, že jejich nové písničky vznikají za příliš silných porodních bolestí a proto se často vrací k osvědčeným hitovkám z dob minulých,  anebo k písním, které pro ně napsal nebo zaranžoval někdo jiný. Nejlepším z nich je jistý Antonio Vivaldi, jehož "Jaro" z cyklu Čtvero ročních období, předvedli s instrumentální bravurou. Zde je několik fotek.

 

Jan Vančura s Plavci & Irena Budweiserová

Muzika kapely Plavci (nebo Rangers, chcete-li) stála vždy především na vynikajících vokálech. Je proto skvělé, že se po personálním tajfunu přidali k Janu Vančurovi další skvělí vokalisté Irena Budweiserová a Mário Biháry. A jelikož Jakub Racek výborně zvládá i party Milana Dufka, mohou Plavci nadále nabízet svůj původní repertoár. Zde najdete fotografie

 

Paul Batto Duo (Slovinsko)

Paul Batto spolu se svým spoluhráčem Ondřejem Křížem nevedou kolem svého muzicírování žádné řeči. Přijeli jedním osobákem s kytarou, keyboardem a reprobednou, zvukovku měli hotovu za 5 minut a pak zahrnuli diváky přívalem skvělé muziky. Jejich blues je černosšské, vesnické, předválečné, autorské i jiné a někdy to ani není blues. A zmínit je třeba i Battovu dokonalou češtinu. Prostě famózní večer. Fotky z koncertu

 

Xavier Baumaxa & Jazz Punk Trio – IDUETO tour

Hodně komunikativní umělci většinou úspěšně rozesmívají publikum. Baumaxa však dokáže spolehlivě "odrovnat" i svoje spoluhráče. Těmi je skvělá česko-slovenská partička jazzových muzikantů, které principál angažoval i přesto, že jinak nenechává na jazzu nitku suchou. Diváků přišlo tolik, že někteří sedící si museli stoupnout a stojící si neměli kam sednout. Zde jsou fotky z koncertu

 

BRAN – hudba z Bretaně

Většina písní BRANu je zpívána bretonštinou, ale jelikož má zpěvák a ústřední postava kapely Robert Fischmann didaktické sklony, vždy posluchačům detailně vysvětlí, o čem ta která píseň pojednává. A to navíc s velmi humorným nadhledem. Důsledkem toho je pak třeba zjištění, že písně, které jsme dříve v podání Alana Stivella poslouchali s až nábožnou úctou, pojednávají mnohdy o věcech více než přízemních. zde najdete obrázky

 

Jana Uriel Kratochvílová & ILLUMINATI.CA

Jakkoli se Jana Uriel Kratochvílová stylizuje do kosmických, prorockých a futuristických poloh, podstatné je, že výsledkem je perfektní muzika, parádní pódiová show a nadšené publikum. Kdo se přišel podívat na raritu a skandály, nedočkal se, kdo přišel na hudbu, odcházel nadmíru spokojen. Zde jsou obrázky z koncertu

 

Burma Jones

Znovuzrozená Burma Jones mile překvapila hutným zvukem a kvalitní rytmikou. Posluchače neošidila ani o Sambu v kapkách deště a tak není divu, že zprvu zakřiknuté publikum velmi brzy roztálo. Na svou novou Sambu ale Burma ještě čeká. Tady jsou obrázky

 

Ruchadze Band

Je velmi obtížné říct o kapele Ruchadze Band něco jednoznačného - ať co se týče národnosti muzikantů, hudebního žánru nebo rytmu skladeb. Co se dá říct s naprostou jistotou - že je to jeden z nejsladších bonbónků všech hudebních fajnšmekrů. Prostě a jednoduše - nářez! Tady najdete obrázky z koncertu

 

Top Dream Company

Top Dream Company je parta mladých mužů, kteří vědí přesně, co chtějí i co chce publikum. Jejich rytmika pracující jako dobře promazané pneumatické kladivo předčí Lauru i tygry a pětičlenná dechová sekce je určitě vymazlenější, než ta, kterou měly Krásné nové stroje. Tím byl logicky úspěch večera zaručen a v Husovce se zas po delší době tančilo. Zde je pár obrázků

 

Hana Frejková - Jidiš ve třech

Je velmi příjemné zjistit, že rozumíte dalšímu cizímu jazyku. Jazyk jidiš, ve kterém probíhal celý večer, je tak příbuzný němčině, že vzniká dojem, jako by to byl jen jeden z jejích dialektů. V dětství jsme se jednou na jazykové škole učili pro zpestření německou lidovou písničku v bavorském dialektu. Musím říct, že jidiš je daleko srozumitelnější. Zde najdete fotky

 

Aktual

Milan Knížák a Aktual neošidili diváky o staré známe razantní fláky, ale přidali i několik písní novějších, které občas překvapily svou formou blížící se pop music. Pozornému posluchači jistě neušlo, že staré texty charakterizuje především veselý humorný nadhled, ty novější nabízejí vidění světa spíše apokalyptické. Ale to může být i věkem. Každopádně šlo o velmi vydařený večer. Tady najdete několik fotek

 

Jiří Schmitzer

V dobách písničkářů ze Šafránu se často stávalo, že se diváci více těšili na povídání mezi písničkami, než na písničky samotné. Myslím, že u Jiřího Schmitzera z Ypsilonky to platí dvojnásob. Teprve jeho průvodní slovo umocňuje vtip textů, dává jim smysl a násobí jejich pointu. Zde je několik obrázků